V září 2011 vyvrcholily v Moravských Budějovicích oslavy stého výročí založení gymnázia.
Almanach, vydaný ke stému výročí, je na první pohled vskutku impozantní.
Vázaná publikace velkého formátu s množstvím barevných fotografií, tisk na křídovém papíře.

Některé významné události ze stoleté historie gymnázia ale v knize uvedeny nejsou.
Vytvořili jsme proto samostatné webové stránky, na nichž budeme postupně zveřejňovat to,

CO SE DO ALMANACHU NEDOSTALO

»Doufej ve spravedlnost, ale buď připraven na bezpráví«
(Lucius Annaeus Seneca)
 
»Komunisté pokládají za nedůstojné, aby tajili své názory a úmysly.
Prohlašují otevřeně, že jejich cílů lze dosáhnout
jen násilným svržením celého dosavadního společenského řádu«
(Karel Marx, Bedřich Engels)

V květnu 1951 odstartovaly na všech středních školách politické čistky mezi abiturienty, kteří se chystali k závěrečným zkouškám. Měly zajistit, aby se k maturitám nedostali studenti, jejichž »třídní původ« a politické názory nedávaly režimu dostatečnou záruku, že budou podporovat oficiální vládní politiku. Po prvních politických procesech, které začaly už v roce 1948, po čistkách v armádě, policii, na úřadech a vysokých školách, přišly nyní na řadu střední školy.

Akce byla nařízena utajeným výnosem ministerstva školství a osvěty už na začátku roku 1951. Během května 1951 začaly na všech československých středních školách pracovat zvláštní maturitní komise, které shromažďovaly na studenty posledních ročníků politické posudky. Několik dnů před závěrečnými ústními zkouškami bylo stovkám abiturientů středních škol po celé republice oznámeno, že ke zkouškám »nejsou připuštěni«.

Na těchto stránkách zveřejňujeme svědectví obětí a pamětníků událostí jako připomínku a varování. Nepodceňujme ideologie, které vyvolávají v lidech závist, veřejně šiří nesnášenlivost a nenávist. Nebuďme lhostejní k bezpráví, nebo se jednou sami staneme jeho obětí a na vlastní kůži pocítíme hořkost bezmoci. Svoboda není samozřejmostí.

Politická situace byla po druhé světové válce v Československu pro komunisty velmi příznivá. Pod dojmem »mnichovské zrady«, válečných hrůz a v eufórii z vítězství nad nacistickým Německem, se spojenectví se Sovětským svazem zdálo mnoha lidem přirozené...

V komunistické straně byl uplatňován tzv. »demokratický centralismus«. V praxi to znamenalo, že rozhodnutí ústředního výboru se přenášelo dolů na nižší úrovně až na základní organizace, které byly vybudovány ve všech podnicích a institucích...

Ve jménu »třídního boje« využívali komunisté všechny dostupné prostředky pro dosažení konečného cíle – »likvidace buržoazie jako třídy« – včetně porušování svých vlastních zákonů...

Bylo jim osmnáct, byli mladí a věřili, že svět je spravedlivý. Právě dokončili studium na střední škole, zvládli maturitní písemky a chystali se na závěrečné ústní zkoušky. Poslední den, těsně před nástupem na »svatý týden«, jim bylo nečekaně oznámeno, že maturovat nebudou...

Přípravy na akci byly několik měsíců tajeny. Na veřejnost pronikly informace až v květnu 1951, když začaly »zvláštní maturitní komise« pracovat. Politické čistky se prováděly na všech československých středních školách s maturitou...

Ani ti, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušky, neměli ještě vyhráno. O nich se rozhodovalo dále v zákulisí stranických sekretariátů, zda jsou »dostatečně politicky vyspělí« a zda mají právo studovat »za peníze pracujícího lidu« na vysoké škole. Každou přihlášku ke studiu na vysoké škole musela doporučit škola, kterou student absolvoval. Prakticky to znamenalo, že o studiu rozhodovala základní organizace komunistické strany...

Poslední aktualizace 08.11.2011