Jestliže ze tří set poslanců, kteří požívají poslanecké imunity, by neměl ani jediný odvahu – i za cenu života – říci celému národu pravdu o tom, co se od skončení války, od Pražského povstání dodnes dělo a děje, a tím pro budoucnost rázně zamezit, aby všechny ta zvěrstva a bezpráví komunisty páchaná na nevinných lidech, byla z našeho života navždy vymýcena, pak nejsme hodni toho, abychom vykonávali poslanecký mandát. Je čas, aby se národu řekla pravda, že se nebojíme a že lidé musí zvednout hlavy, narovnat páteře a bojovat za svá práva.


Slavné Národní shromáždění, paní a pánové! Ode dne našeho osvobození se příliš mnoho událo, dobrého i špatného, co naši občané bedlivě a kriticky sledovali a dále sledují. Republika utrpěla četné újmy, zvláště v době porevoluční, po 5. květnu, kdy se vyskytli i mnozí kořistníci, kteří ani na okamžik nezaváhali a na úkor republiky se obohacovali, považujíce naši revoluci jednak za cestu k rychlému zbohatnutí, jednak za jedinečnou příležitost k závratné kariéře bez práce, bez zásluh a bez odborných znalostí.

S této parlamentní tribuny volám nejen za vás, ale za všechny poctivé a republice věrně oddané občany: Majetek národu odcizený se musí národu vrátit! (Potlesk.) Ve vládním prohlášení nebyla tomu věnována náležitá pozornost. Avšak vláda, její orgány a všechny příslušné úřady musí učinit všechno, aby se do vlastnictví státu vrátil všechen majetek, který státu byl odcizen, a Národní shromáždění bude bdít nad tím, aby se tak skutečně stalo. K tomu nás zavazuje památka našich padlých a umučených vlastenců: Plamínkové, Švermy, Opletala, gen. Bílého, Pešla, Dr. Slavíčka, Falty, Dr. Vančury, Vaňka a tisíců jiných, bezejmenných hrdinů, kteří své životy obětovali za blaho a svobodu národa a nikoliv za blaho skupinky kariéristů a kořistníků.

Z mnoha tíživých problémů, které zasluhují mimořádné pozornosti, je na předním místě otázka vnitřní bezpečnosti. Pan předseda vlády ve vládním prohlášení poznamenal, že „nad právní bezpečností občanů bude bdít jednotná, stranickými vlivy nedotčená a obecné důvěry hodná bezpečnostní služba a nezávislé soudy“. Vítáme jako národní socialisté toto prohlášení a plně se za ně stavíme. O tu jednotu, o tu skutečnou nestranickost a o tu důvěru nám jde především. Bez dokonalé bezpečnosti není svobody. Nerad, velmi nerad tu přiznávám, že důvěra občanů k orgánům naší vnitřní bezpečnosti je silně podlomena, že s její organizací a praxí, s některými vedoucími bezpečnostní služby, kteří jsou laiky a nikoliv odborníky a přesto zaujímají vysoká místa v bezpečnostní službě, nejsou občané spokojeni. Nespokojeni jsou s tímto stavem i sami členové bezpečnostní služby, kteří vykonávají leckdy svou službu za poměrů neutěšených, a sami si kladou otázku: Kam by to takhle dospělo?

Bylo by otřásající mluviti podrobně a s uvedením sta a sta konkrétních případů o tom všem, co se událo od 5. května dodnes právě ve službě bezpečnostní. Víte to mnozí z vás tak dobře jako já. Po právní stránce tu jde o dosud nevysvětlené a zákonem nepodložené rozpuštění dřívějších sborů četnictva a policie – např. ve Slezsku – čímž byly způsobeny jistě velké hmotné i mravní škody našemu státu. Mezi příslušníky těchto sborů je mnoho obětavých vlastenců, kteří vždy věrně sloužili národu a republice. Přesto však byly vytvořeny nové orgány bezpečnostní služby a nakonec dnešní Sbor národní bezpečnosti, povětšině z dobrovolníků laiků. Mnozí, snad většina z nich, byli i bez vojenského výcviku, bez odborných znalostí, a vyskytly se i případy, že se do těchto sborů vloudily i osoby několikráte trestané, jak to již zde řekl pan poslanec Viboch. Je přirozené, že místo důvěry vznikla v občanstvu nedůvěra, byť byla způsobena jen jedinci. Opravdu jen z nutnosti byli ve službě ponecháni národně spolehliví příslušníci bývalého četnictva a policie a přidělování byli většinou na podřízená místa, zatím co na místa vedoucí zasedli lidé snad zasloužilí, ale bez základních znalostí organizace a řízení bezpečnostní služby. Tím došlo a dochází k desorganizaci ve výkonu této služby. Vyskytl se i tak smutný zjev, že se pro udržení vysokého funkcionáře bezpečnostní služby v jeho funkci hrozí deputacemi a demonstracemi dělnictva velkých závodů.

Pozoruhodný je také fakt, že Sbor národní bezpečnosti byl vytvořen bez dekretů nebo zákonů. Domyslíme-li tento neprávní stav, mohli bychom směle tvrditi, že Sbor národní bezpečnosti je vlastně sborem nezákonným, ilegálním. (Výkřiky komunistických poslanců.) Trvá-li tento stav půl roku, neslouží nám to ke cti právě proto, že jde o bezpečnost. (Výkřiky komunistických poslanců. –  Potlesk poslanců čs. strany národně socialistické a čs. strany lidové. – Hluk. – předseda zvoní.)

Zdárný vývoj a výkon bezpečnostní služby záleží na jasných, zákonem podložených předpisech (Potlesk.) a zejména na lidech, na mravní a odborné kvalitě osob, jimž je tato služba svěřena. Proto tolik záleží na spokojenosti těchto pracovníků a na tom, aby jejich služba byla řízena s krajním pocitem spravedlnosti, práva, nestranickosti a s objektivním hodnocením je jejich výkonů. (Výkřiky komunistických poslanců.) Některé zásahy zapůsobily nepříznivě hmotně i na cit spravedlnosti těchto pracovníků a dekret prezidenta republiky o zrušení jmenování a povýšení z doby nesvobody otřásl bezpečnostní službou v základech. Také povyšování důstojníků četnictva, kteří prokázali za okupace věrnost nacistům a nikoli republice, působí pobouření, protože např. naproti tomu nebyl reaktivován důstojník četnictva – legionář. Všechny spolehlivé příslušníky četnictva a policie nutno povolati do služby nazpět, pokud zůstali věrni republice, a provésti povýšení všech, kdož své vlastenectví osvědčili v době nejtěžší. (Potlesk. – Hlasy: Těch je málo!)

Zvláštním zjevem je i jmenování osob s nižší hodností na místa velitelská a jmenování osob s vyšší hodností na místa jejich zástupců. Tak na příklad velitelem oblastního velitelství bezpečnostní služby je praporčík a jeho zástupcem štábní kapitán. (Výkřiky. – Veselost.) Co bychom řekli panu ministrovi národní obrany, kdyby jmenoval velitelem divize praporčíka a jeho zástupcem plukovníka nebo generála? (Poslanec Harus: A proč ne, když je schopen? Samozřejmě! – Hluk.)

Ano, ale jako schopný má být povýšen!

V bezpečnostní službě jako v armádě je schopnost vyjádřena také určitým stupněm hodnosti. Soudíme, že uvedenou praxí a nesprávným pochopením lidové demokracie právě na tomto úseku mohla by utrpěti nejen kázeň, ale i výkonnost příslušníků bezpečnostních sborů. Pocit pokoření, bezpráví a neocenění odborných znalostí a dlouholeté služby, a to vše často z důvodů nepochopitelných, nepůsobí příznivě na postiženého, ani na ostatní příslušníky sboru. Občané usilují o lidovou demokracii, ale neradi by viděli lidovou anarchii. (Potlesk. – Výkřiky poslanců stran komunistických.)

Také výchova příslušníků bezpečnostní služby, prováděná osvětovými důstojníky, musí být bezpodmínečně nestranická. (Dlouhotrvající potlesk.), vedená v duchu vpravdě demokratickém, národním a státním. Mám dojem, že tomu tak není. Také přijímání do služeb SNB a hodnocení schopností nebudiž měřeno podle stranické legitimace. Po první světové válce se razilo heslo, vyjádřené presidentem T. G. Masarykem: odrakouštit se. Po druhé světově válce, která nacistům umožňovala náš národ mravně rozkládat, musíme razit a také splnit heslo: odnacizovat se. (Potlesk. – Výkřiky poslanců stran komunistických.) odnacizovat se, a to všude a ve všem, i ve státní správě a v bezpečnostní službě. (Potlesk.) Ano, odnacizovat se i v těch policejních vazbách, kde i dnes často po týdny a měsíce trpěli naprosto nevinní lidé, mezi nimi i legionáři z prvního odboje (Hlasy: Fuj! – Potlesk.) a pro budoucnost znemožnit komukoliv způsoby připomínající nacistické methody, které nejsou hodny národa Husova a Masarykova. (Potlesk.)

Demokracie umožňuje kontrolu. Diktatury kontrolu znemožňovaly. Proto se v této válce za nacistické vlády všude zhoubně rozšířila tu více, tam méně hrozná choroba, jedno z četných neblahých dědictví nacismu, a to úplatkářství. Běda státu a národu, který by včas, všemi prostředky a energicky od nejmenších až po nejvyšší nevymýtil úplatkářský mor, který zachvacuje i dnes mnohé slabé povahy. (Potlesk.) Začíná to nevinnými úplatky a končí to nakonec závratnými částkami. Všichni občané jsou si před zákonem rovni. (Potlesk poslanců čs. strany národně socialistické. – Výkřiky poslanců stran komunistických. – Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Poslanec Hora (pokračuje): Všichni mají právo na včasné a spravedlivé vyřízení své záležitosti (Výkřiky komunistických poslanců.), a to bez sebemenšího úplatku. (Stálé výkřiky poslanců stran komunistických. – Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Poslanec Hora (pokračuje): Všichni občané republiky musí bojovat proti tomuto zlu, aby korupce byla ničena a vymýcena. Více nezištnosti, více idealismu a méně hmotařství i v našem národě! (Potlesk. – Výkřiky poslanců stran komunistických.)

Při této příležitosti vyzvedám vysoko dosud nedoceněné služby (Výkřiky poslanců stran komunistických. – Hluk. – předseda zvoní.) oněch poctivých pracovníků Sboru národní bezpečnosti, bývalých četníků a policistů. Oni často zachraňují pro stát milionové částky a hodnoty, poněvadž jsou neúplatní. Tito poctivci si zaslouží veřejné pochvaly a uznání. (Potlesk.)

Mluvím-li o vnitřní bezpečnosti, pak by bylo vhodně povšimnouti si i organizování tzv. závodní milice, která jako ozbrojený útvar budí oprávněnou pozornost četných našich občanů. (Výkřiky poslanců stran komunistických.) Stanovisko k ní však zaujmeme patrně v některém z příštích parlamentních projevů.

Uzavírám a shrnuji: Každá revoluce – i revoluce naše – přinesla mnohé problémy a těžkosti a tím i některé nesrovnalosti a nepěkné přehmaty. Je dobře – a v tom je naše síla – že máme již nyní, po krátkém časovém odstupu, odvahu mnohé kritizovat ve snaze co nejrychleji konsolidovat naše vnitřní poměry, neboť je projevem nově se rodící lidové demokracie a vnitřní mravní síly naší osvobozené republiky (Výkřiky poslanců stran komunistických.), že můžeme kritiku pronést s této tribuny jako zástupci lidu opět svobodného národa a že náš lid nemusí čekat (Hluk. – předseda zvoní.), až by tato kritika byla napsána zahraničními žurnalisty v zahraničním tisku. (Potlesk poslanců čs. strany nár. socialistické a čs. strany lidové. – Výkřiky poslanců stran komunistických.) Sami sobě si vždy a za každých okolností říkejme pravdu, i když je krutá a trpká (Potlesk poslanců čs. strany národně socialistické a čs. strany lidové.), a také sami a bez zásahů zvenčí si své záležitosti vyřizujme k blahu a prospěchu celého národa a státu. (Potlesk.) V tom je síla pravé demokracie a republiky.

V zájmu rychlé obnovy právního řádu a bezpečnosti ve státě nutno co nejrychleji vykonati zejména toto:

1. Budiž vypracován zákon stanovící přesnou organisaci bezpečnostních orgánů a vymezující přesně jejich práva a povinnosti. (Potlesk poslanců čs. strany nár. socialistické a čs. strany lidové.)

2. Ze sborů četnictva a policie nechť je vytvořen sbor jeden, s jednotným výcvikem a školením.

3. Nově uzákoněný Sbor národní bezpečnosti nechť je vytvořen především ze zkušených a lidové demokratické republice oddaných příslušníků četnictva a policie, kteří se v době okupace neprovinili proti národu a republice. (Výkřiky poslanců stran komunistických. – Hluk. – předseda zvoní.) Tím bude vytvořen kádr odborníků a splněn předpoklad vysoké úrovně odborné i mravní. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Poslanec Hora (pokračuje): 4. Znovu budiž přísně a spravedlivě přezkoumána mravní a národní bezúhonnost všech osob, které až dosud byly přijaty do Sboru národní bezpečnosti, a vymýceny všechny, které do tohoto sboru svým porušeným charakterem nepatří. (Potlesk poslanců čs. strany nár. socialistické a čs. strany lidově. – Výkřiky poslanců stran komunistických. – Hluk. – Předseda zvoní.)
Pravda se neukřičí! (Hluk trvá.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Poslanec Hora (pokračuje): Nazývá-li se naše bezpečnost »národní«, tím větší pozornost musíme věnovati všem Němcům v pohraničí a zejména dnes v kvasícím Těšínsku a Slezsku. Trvalou a mimořádnou pozornost nutno zaměřiti na Němce v pohraničí, kteří nosí pásku s nápisem »Pod ochranou« a jichž je tolik, že právem budí podezření – po neblahých zkušenostech s Němci – zda se pod těmito páskami neskrývá věčně zákeřný nepřítel českého národa. (Potlesk. – Výkřiky poslanců stran komunistických.)

Pravda se ukřičet nedá. Slavná sněmovno! Nestranickost, neúplatnost, odbornost a opravdová jednota jsou zárukami, že se vrátí důvěra občanů v orgány bezpečnostní služby. (Hluk. – předseda zvoní.) O to nám jde v zájmu občanů jak v Čechách, tak na Slovensku, na Moravě a ve Slezsku, neboť po té opravdové bezpečnosti nás občan živelně touží.

Tak jako spravedlnost je základem státu, tak i dobře vybudovaná bezpečnost je základem důvěry, klidu, pořádku a svobody ve státě. (Potlesk poslanců čs. strany nár. socialistické a čs. strany lidové. – Výkřiky poslanců stran komunistických. – Hluk.)