Z podnětu
Úřadu dokumentace a vyšetřování
zločinů komunismu proběhlo v roce 2011 vyšetřování případu vyloučení studentů
středních škol v roce 1951 z politických důvodů pro důvodné podezření, že
tehdy došlo ke spáchání trestného činu. V této souvislosti
vyslechla policie
Milana Krejčiříka (spoluautora publikace Opusťte školní budovu!),
Zdenku Ondriskovou - Kneslovou (vyloučenou z Reálného gymnázia v Moravských Budějovicích),
Františka Karbaše (vyloučeného z Reálného gymnázia v Moravských Budějovicích) a
Stanislava Mottla (vyloučeného z Vyšší
lesnické
školy v Písku). Se všemi
jmenovanými sepsala
policie úřední záznam o podání
vysvětlení a převzala dokumenty
prokazující, že k
vyloučení studentů došlo z
politických důvodů
(posudky odůvodňující vyloučení,
zamítnutá odvolání, digitální
podoba publikace Opusťte školní budovu!). Vzhledem k
tomu, že všichni potencionální pachatelé
tohoto činu, který byl v rozporu s
tehdy platnými zákony,
již nejsou na živu a není je tedy
možné vyslechnout, ani trestně
stíhat, policie případ odložila. Dokumentace
případu byla uložena do
archivu.
Zrekapitulujme si sled událostí roku 1951 a
dochované důkazy prokazující, že k
vyloučení studentů došlo z politických důvodů:
V lednu 1951 vydalo Ministerstvo školství, věd a
umění výnos podepsaný ministrem Zdeňkem
Nejedlým, který stanovil, že na všech
středních školách mohou být k
maturitám připuštěni pouze studenti třídně a
politicky uvědomělí. O tom, kdo z nich je třídně a
politicky uvědomělý, měla rozhodovat
zvláštní komise. Výnos ministerstva byl
důvěrný.
V květnu 1951 byly dle výnosu Ministerstva
školství, věd a umění ustaveny
zvláštní maturitní komise, které
rozhodovaly o tom, kdo ze studentů bude připuštěn k maturitě.
Členové maturitní komise měli k dispozici již
hotové posudky, které byly připraveny a předem
schváleny v základní organizaci KSČ, tedy
všemi členy komunistické strany na
příslušné škole.
Dochované politické posudky na vyloučené studenty.
Reálné gymnázium Moravské Budějovice:
František Karbaš
- politicky se do práce vůbec nezapojil, pracoval jen v
technické četě a nárazových pracích, kde
nebylo třeba se politicky projevit, politicky je pasivní,
málo vyspělý a jeho poměr poměr k lidové
demokracii je nevyjasněný. Je synem bývalého
největšího řezníka v Třebíči a
rodinné prostředí má vliv na jeho
záporný postoj. Nelze předpokládat, že by jeho
postoj se stal v nejbližší době kladným.
Vyšší sřední škola v Písku:
Jiří Baštýř - dříve reakčně
zaměřen, ani dnes kladný poměr k lidově demokratickému zřízení a
dělnické třídě, v práci náladový.
Jiří
Fiala - výchova měšťácká, neaktivní, poměr k manuální práci a
dělnické třídě nemá. K politice se staví flegmaticky.
Jiří Hanuš - poměr k manuální práci
špatný, měšťácky vychován, neaktivní, flegmatický poměr k politice a k
lidově demokratickému zřízení. Pochází z velkostatkářské rodiny (nad
100 ha pozemků a cihelna).
Zdeněk
Kalenský - výchova měšťácká, tři roky se orientuje na západ,
teprve ve IV. roč. pracuje aktivněji v FO
(pozn. red.: Fučíkův odznak),
aby se dostal k závěrečné zkoušce. Poměr k manuální práci a dělnické
třídě nemá.
Jan Kasan - poměr k
manuální práci slabý, k dělnické třídě rovněž. Vychován měšťácky,
neaktivní, pracuje teprve ve IV. ročníku. Otec bývalý živnostník,
rodina nemá kladný poměr k lidově demokratickému zřízení.
Rastislav Koma - poměr k manuální
práci slabý, dlouhou dobu reakčně zaměřen, nyní vypočítavý.
Václav Les - poměr k manuální práci
náladový, dříve reakčně zaměřen, nyní flegmatický, neodpovědný ve
studiu i při manuální práci.
Zdeněk
Majer - poměr k manuální práci slabý, před únorem reakčně
zaměřen, nyní indiferentní, vypočítavý. Rodina se neprojevuje, má
vyčkávací postoj.
Otto Matějík -
po celou dobu politicky nevyhraněn, po únoru – podle jeho vlastních
slov »ze sympatií« – vstupuje do KSČ, dále však neaktivní, politicky
nevystupuje, vyškrtnut z KSČ. Doma se projevuje pánovitě, v obci nikoho
nezdraví, význam KSČ snižuje.
Miloslav
Miksa - dříve reakčně zaměřen, nyní flegmatické stanovisko k
politice a dělnické třídě, k manuální práci i ke studiu.
Stanislav Mottl - poměr k manuální
práci velmi slabý, před i po únoru reakční, dlouho zjevné sklony k
Západu.
Josef Petřek -
výstředně měšťácké chování i jednání, dříve reakčně zaměřen, dnes
udržuje stále západní koncepci. Poměr k manuální práci lajdácký.
Jiří Selner - dříve reakčně zaměřen,
ve IV. roč. pracuje v FO. Poměr k dělnické třídě nemá, je
individualista, typický intelektuál. S oblibou ironizuje všechno dění.
Zdeněk Šimeček - zastával prudce
politiku národních socialistů, byl jedním z mluvčích, nyní má
vypočítavé stanovisko, zapojil se do práce v třídním výboru. Poměr k
SSSR a dělnické třídě nemá.
Jiří
Zástěra - poměr k lidové demokracii neměl a nemá. Dnes se staví
vypočítavě, hodně flegmaticky. Chování měšťácké, individualista. Poměr
k manuální práci náladový.